BataStory.net

@ Hotline

^{Tento baťovský portál je archivního typu, nemaže tedy staré články. Abyste se dostali snadněji k těm s bezprostřední vazbou na současnost, je zde tato rubrika.}

Založeno Baťou

První Baťova strojírenská dílna vznikla ve Zlíně v roce 1903 a už za dva roky vyráběla první obuvnické stroje. V roce 1936 následovala Baťova dceřiná společnost MAS vyrábějící i obráběcí stroje. Po znárodnění Bati už to byla (od roku 1950) ZPS. Po pádu komunismu privatizována, byla v roce 2000 převzata italskou skupinou TAJMAC. Dnes vyrábí úspěšný TAJMAC-ZPS obráběcí centra, CNC stroje a automaty s exportem do Itálie, USA, Rakouska, Německa, Indie i na Slovensko. Tradice zavazuje.

Principy Baťa v praxi

Nadace Tomáše Bati uspořádala ve dnech 19. a 20. října 2017 v hotelu Baltaci Atrium ve Zlíně dvoudenní konferenci „Principy Baťa v praxi“. Se svými zkušenostmi s jejich využitím v současnosti se podělíli: Ivan Baťka (Fosfa), Peter Kristofovič, (PK Academy). Stanislav Martinec (Koma Modular). a Jaroslav Sýkora (ELFE). Podrobnější program konference najdete zde

Univerzita Tomáše Bati v tisícovce nejlepších univerzit světa

Připomeňme si jméno, s nímž je už od svého vzniku spojena, i pomoc, kterou jí od založení poskytovala rodina Baťova. Univerzita je svého jména rozhodně hodna. – “Opakované umístění v tisíci nejlepších světových univerzit bereme jako potvrzení, že jdeme správným směrem,” zhodnotil umístění rektor Petr Sáha. – Úspěch je o to cennější, že se do tak prestižní společnosti dostala za pouhých sedmnáct let existence.

Jeden z nich je Čechoslovák...

S připomínkou našich zahraničních vojáků a jejich role v boji proti Německu bychom neměli zapomenout ani na ty, kdo se k nim připojili i v Asii a bojovali tam proti Japoncům. I mezi baťovci z Indie, Singapuru, Taiwanu nebo Filipin jich bylo hned několik. Na získaném obrázku je část mezinárodní dobrovolnické jednotky ze Singapuru 1941. Pomozte prosim, jeden – nebo možná i více z nich – je podle tehdejších zdrojů baťovec, Čech nebo Slovák. Poznali byste ho? Velmi vám děkujeme za zprávu… (Kliknutím obrázek zvětšíte)

O Šanghaji, Baťovi a paměti lidské

Ještě v létě 1987 objevil prof. Dr. Milan Zelený v Šanghaji bývalou Baťovu prodejnu. Rok na to o tom uveřejnil v Torontu v krajanských “Našich hlasech” článek, jenž tenkrát podle jeho názoru nikdo nečetl a jenž tak zůstal jen historickým dokumentem.
My jsme jej četli a na Bata Story jej po třiceti letech připomínáme. Je unikátní a nejen svým poněkud exaltickým stylem. Dokazuje, že baťovská historie žije po celém světě, jen si jí umět všimnout…
Článek najdete zde

Zemřel Karel Aster jeden z posledních baťovských hrdinů

Karel Aster (*1920), absolvent zlínského předválečného „Tomášova“, začal svou kariéru tím, že byl u vzniku Baťovy expozice ale i celého československého pavilonu na světové výstavě v New Yorku 1939. Odtamtud se již nevrátil a pokračoval v baťovském Belcampu. Při organizaci dalších „jednotek“ vysílaných odtud Baťou dál do světa byl vybrán pro Manilu na Filipinách. Tam se také po napadení Japonci přihlásil s ostatními za dobrovolníka americké armádě a po pochodech smrti skončil přes řadu japonských koncentračních táborů až v Japonsku. I po válce se vrátil k Baťům. Dožil na Floridě, na ostrově Captiva, 13. srpna. Karlovi se na BataStory věnujeme řadu let, teď rozšiříme jeho stránku o poslední chvíle s ním.